Rozhovor s Janou Šmídovou, všeobecnou sestrou gynekologické ambulance Premium
„Na své práci mám ráda různorodost, každý den jiný a každý den se setkávám s inspirativními ženami“ říká porodní asistentka a všeobecná sestra gynekologické ambulance Premium Nemocnice Neratovice Jana Šmídová, která pracuje v neratovické nemocnici od roku 2014.
Jany Šmídové jsme se mimo jiné zeptali, co jí vedlo ke studiu zdravotnické školy nebo co tvoří náplň zdravotní sestry v gynekologické ambulanci.
Jano, pro jakou školu jste se rozhodla po ukončení základní školy?
Po základní škole jsem šla studovat gymnázium.
Proč právě gymnázium?
Protože jsem nevěděla, co chci v životě dělat a na gymnáziu jsem měla čas se trochu rozkoukat a v klidu se rozhodnout jakým směrem se vydat, no a v šestnácti letech jsem byla na operaci očí v Praze a možná tato zkušenost mě navedla na práci ve zdravotnictví.
Po studiu gymnázia následovalo co?
Rozhodla jsem se pro studium Střední zdravotnické školy v Kolíně, obor porodní asistentka. Při práci jsem se dále věnovala pomaturitnímu specializačnímu studiu v oboru Anesteziologické a resuscitační péče v gynekologii a porodnictví a následně jsem se věnovala i studiu Patofyziologie v ošetřovatelských stavech v gynekologii a porodnictví.
Jak je vůbec náročné studium zdravotnické školy?
Je to 30 let, co jsem studovala na zdravotnické škole. Nicméně člověk, který chce studovat tento typ školy, by měl být empatický a hlavně psychicky odolný. Studium je náročné a také určitě hodně záleží i na praxi.
Učila jste se i latinsky.
Ano latinu jsem měla na zdravotní škole. Je důležitá k lékařským a některým zdravotnickým výkonům.
A zvládla byste si přečíst např. i nějakou knížku v latině, nebo třeba nějakou krátkou povídku, nebo je studium latiny zaměřeno spíše na tu odbornou stránku?
Číst latinsky umím, ale rozuměla bych už jenom odbornému textu.
Stává se, že „zdrávku“ studují i ti, kteří se na tuto práci nehodí?
Ano i to se stává, někdo zjistí třeba už během studia, že zrovna toto budoucí povolání není to, co chce skutečně dělat a navíc i praxe je velmi náročná.
Pamatujete si na své začátky? Ve kterém zdravotnickém zařízení jste začínala a jak dlouho ve zdravotnictví pracujete?
Ano pamatuji a to hlavně proto, že jsem měla velké štěstí na skvělé kolegyně, které mě zaučovaly a se kterými jsem v kontaktu dodnes. Začínala jsem na Gynekologicko-porodnické klinice v Londýnské ulici na gynekologickém oddělení a nástup si pamatuji přesně, bylo to 7. 7.1 995, takže ve zdravotnictví pracuji již 28 let.
A nezačínáte pociťovat např. syndrom vyhoření? Přeci jen, v oboru působíte dlouho a nejvíc náročná bývá hlavně práce s lidmi.
Ve svém tehdejším pracovišti v Motole jsem zažila jeden rok krize, kdy jsem se starala o mladé onkologicky nemocné ženy po operacích a zároveň jsem měla na starosti i oddělení JIP, kde ležely těhotné ženy se špatnou prognózou. Bylo to velmi náročné období na psychiku, vše se ale vyřešilo tím, že jsem otěhotněla a šla na mateřskou dovolenou.
Kde všude jste působila před tím, než jste začala pracovat v neratovické nemocnici?
V září roku 1995 se naše klinika z Londýnské přestěhovala na gynekologicko – porodnickou kliniku do Motola do starých budov a po roce 1996 jsme se jako první klinika nastěhovali do úplně nové, moderní budovy v Motole.
Co Vás přivedlo do neratovické nemocnice a jak dlouho už tu jako zdravotní sestra pracujete?
Po rodičovské dovolené mi v neratovické porodnici vyšli vstříc ve formě půl úvazku, a tak jsem zde již od ledna 2014.
Jak vypadá Váš typický pracovní den, co tvoří náplň práce sestry v gynekologické ambulanci?
Žádný den vlastně není typický, mojí pracovní náplní je příprava dokumentace, kontrola kartiček pojišťoven, příprava ordinace, kontrola sterilizace a léků, pomůcek, příprava nástrojů potřebných k vyšetření, odběry krve, injekční aplikace, příprava ženy k některým vyšetřením, souhra s lékařem, edukace žen, telefonování a maily.
Co Vás na své práci nejvíc baví, máte nějaké další pracovní plány do budoucna?
Na své práci mám ráda různorodost. Každý den je jiný a hlavně se každý den setkávám s inspirativními ženami a do budoucna nic neplánuji, nechávám to zatím osudu.
Stalo se Vám někdy, že jste musela využít své zdravotnické vzdělání i mimo nemocnici?
Ano, hlásí se ke mně ženy, které zde rodily a pochlubí se mi dětmi nebo chtějí poradit s konkrétním problémem nebo mě poprosí o radu, kam se mohou obrátit třeba např. ohledně dalších vyšetření.
Práce zdravotní sestry je velmi důležitá a záslužná. Chcete něco vzkázat těm, kteří se do stejného oboru chystají vkročit?
Ať se tohoto oboru nebojí. I přes to, že je to práce velmi psychicky a někdy i emočně náročná, tak je to hlavně o lidech, o jejich přístupu k druhým, o jejich empatii. Moje dcera bude příští rok vycházet ze školy a chce jít studovat zdravotní školu, na což jsem opravdu velmi hrdá.
Jak nejraději trávíte volný čas? Jak relaxujete?
S rodinnou a dětmi na procházce, na kole, podnikáme výlety na hrady a zámky, rozhledny.
Co Vás na své profesi nejvíc baví, uspokojuje, motivuje? Co je vaším hnacím motorem ve Vaší práci?
Vzhledem k mé profesy a zaměření jsou to hlavně spokojené ženy.
Jaké je Vaše životní krédo nebo motto, dle kterého se řídíte?
Nečiň druhým to, co nechceš, aby oni činili tobě.