Rozhovor s primářem Gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Danielem Driákem
Přirozený porod je vždy nejlepší variantou. Pro maminku i miminko
MUDr. Daniel Driák působí na gynekologicko-porodnickém oddělení v Nemocnici Neratovice od roku 2018 a v roce 2020 byl jmenován primářem oddělení. Za dobu své kariéry vychoval mnoho studentů, pomohl na svět tisícům dětí, provedl nespočet specializovaných operací, které zachránily životy. Zakládá si na tom, aby porod miminka probíhal, pokud je to jen trochu možné, přirozeně a jak sám říká „podle přírody“. Jak se dívá na současné možnosti medicíny v oblasti gynekologie? Co by budoucí maminky měly vědět o prevenci a jaký je nejvhodnější věk pro porod? O tom všem a také o tom, jak rád tráví volný čas, jsme si s panem primářem povídali v rozhovoru níže.
V revolučním roce 1989 jste dokončil studium na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Kdy jste se rozhodl, že Vaše kroky povedou k oboru gynekologie?
Již v době studií mne lákaly operační obory. Když jsem se poprvé ucházel o práci lékaře na chirurgii, nebylo volné místo, ale na chodbě ředitelství jsem potkal dr. Hanuše, primáře oddělení gynekologie a porodnictví v Mělníku, a tato náhoda rozhodla. Vzájemně jsme si padli do oka. Nastoupil jsem k němu a u gynekologie a porodnictví už jsem zůstal. A nelituji toho.
Pocházíte z lékařské rodiny, nebo se Vaše povolání formovalo jinou cestou?
Maminka i její rodiče byli učitelé. Její tatínek prof. Karel Šimůnek učil na gymnáziu a dokonce doučoval vysokoškolskou matematiku. Já jsem spíše tíhl k humanitním vědám a přírodě, tak jsem se na gymnáziu rozhodl pro medicínu.
Pokud byste měl možnost vrátit se do studijních let, co byste svému 20letému já poradil?
Když se takhle ptáte, možná bych mu poradil, aby práci tolik neobětoval svůj osobní život, aby byl méně altruistický a trochu více „sobecký“, aby v životě hleděl také na vlastní prospěch a pohodlí. Strávil jsem 30 let na různých odděleních, mám za sebou desetitisíce přesčasových hodin, bez ohledu na únavu, tisíce případů na operačním sále, víkendy a svátky ve službách. Dodnes mi syn vyčítá, že si z dětství nepamatuje, že by u nás byl Štědrý den 24. prosince.
Máte nějaké osobní motto, kterým se v pracovním životě řídíte? Předal byste jej i současným studentům medicíny, případně přímo těm, kteří míří do oboru gynekologie?
„Jednat férově a nedělat podrazy“. To oceňovali jak přátelé, tak i nepřátelé. Po odborné stránce, v případě složitých případů, jsem se vždy snažil předvídat možné komplikace a být s léčbou o krok napřed. Konkrétním příkladem pro předcházení komplikací je začít podávat krevní deriváty dříve, než se pacientka dostane do posthemoragického šoku. Tímto krokem se mi v 99 % podařilo, že k takovému šoku vůbec nedošlo.
Co se týká studentů, 16 let jsem učil na Univerzitě Karlově. Každým rokem mi připadá, že jsou studenti většinou méně a méně ochotní vynaložit úsilí a čas. Jak studenty, tak začínající kolegy jsem se snažil a snažím učit „medicínsky myslet“. Čísla a statistiky se nabiflují nebo je najdou na Google. Avšak hledat příčiny a souvislosti, co se stalo, proč se tak stalo, jak se tomu dalo zabránit, nebo jaká komplikace může ještě následovat. Medicína není o tom, že v půl čtvrté zahodím skalpel a padla.
Absolvoval jste kromě povinných atestací nějaké nadstavbové kurzy dle vlastní libosti a zájmu? Jaké to konkrétně byly a co Vám přinesly?
V prvních letech praxe jsem absolvoval školení ultrazvuku. Přišlo mi úžasné, jak moc lze touto neinvazivní metodou zjistit. Dále jsem absolvoval kurz laparoskopie u prof. Semma z Kielu. Protože jsem se chtěl metodu naučit, ve svém volném čase jsem jezdil za dr. Bendou do GynCentra. V té době se na našem oddělení laparoskopicky operovalo minimálně. Na klinice jsem se pak zaměřil na onkogynekologii a expertní kolposkopii, to znamená vyhledávání předrakovinných změn na genitálu.
Poprvé jste získal primářské křeslo v 41 letech, to už je 16 let. Změnil se od té doby Váš styl vedení jak oddělení, tak zaměstnanců?
To by spíše měli říci mí kolegové. Osobně si myslím, že s přibývajícími lety řeším méně prkotiny.
Nyní jste primářem gynekologicko-porodnického oddělení v Nemocnici Neratovice. Co Vás motivuje k tomu těšit se do práce?
Porodnictví má tu výhodu, že výsledek své práce vidíte poměrně rychle. A vždy mne těšilo, když jsme nějaký zapeklitý a komplikovaný případ vyřešili ku prospěchu rodičky a jejího miminka, odvrátili císařský řez, zachránili krvácející, vyoperovali velký tumor, zachytili nádor v časném stadiu atd.
Kdybyste mohl vyzdvihnout jeden pozitivní zážitek z pracovního života, který Vám opravdu utkvěl v paměti, jaký by to byl?
Pozitivních zážitků je skutečně mnoho. Chodí mi děkovné e-maily, na ulici potkám ženu a ona mi po letech děkuje, jak jsem zachránil její dítě. Jiná žena vzpomíná na to, že jsem jí rozmluvil operaci, na kterou byla odeslána, a nyní má zachované orgány pro plánované těhotenství. Mnohé dámy po onkogynekologických operacích ke mně chodí na pravidelné prohlídky a každý rok počítají: „…tak jste mi prodloužil život o 10, 11, 12 let…“. Nedávno náhodně přišla s mojí ženou do kontaktu dcera pacientky, které jsem před lety operoval zhoubný nádor. Ta se slzami vzpomínala, že přes špatnou diagnózu nikdo jiný s nimi o mamince tak podrobně, vlídně, lidsky a empaticky nemluvil.
V čem se nejvíce posunula medicína v oblasti gynekologie za posledních 20 let?
Nejen medicína ale celý životní styl se řádově zrychlil, problémy se řeší na dálku a elektronicky. Jaké změny přinesly elektronické recepty! Elektronický systém je přínosem, pokud funguje. S nadsázkou, když nefunguje, lékař místo léčení opravuje tiskárnu, restartuje počítač, shání IT experty.
Speciálně v medicíně se mimořádně rozvinuly mini-invazivní (endoskopické) metody, což je pro komfort a následnou rekonvalescenci pacientek jistě velký přínos. Ve všech medicínských oborech včetně gynekologie se rozšířilo spektrum nejrůznějších medikamentů, např. v desetimilionové ČR máme přes 100 druhů antikoncepčních pilulek. V porodnictví za největší úspěch považuji přesun genetického vyšetření z 2. trimestru do prvního.
A změnily se za tu samou dobu požadavky či přání rodících žen? Případně jak?
Porod probíhá ve 3 porodních dobách, porodními cestami jako před tisíci lety, žádná „Sexmise“ se nekoná. Poměry v porodnicích se jistě zlepšily. Je snaha o navození klidnější, intimnější a rodinné atmosféry. Komunikujeme a vysvětlujeme co, jak a proč děláme, jaký je nález a stav miminka. Mnohé rodičky si přejí návrat k přírodě a přirozenosti, což se jim snažíme umožnit, pokud je to možné a bezpečné pro rodičku i miminko.
Jako žena předpokládám, že preventivní prohlídky na gynekologii jsou velmi důležité. Co hrozí ženám, které je ignorují delší dobu?
Ze třech probíhajících screeningových programů jsou dva programy zaměřeny vysloveně na ženy. Je to mamografie na nádory prsu a cytologie na rakovinu děložního čípku. Znamená to šanci na zachycení přednádorového stavu nebo nádoru v časné fázi, který je relativně snadno a kompletně zvládnutelný a léčitelný. Přes veškerou mediální osvětu se stále, byť ojediněle, setkávám s ženami, které nebyly na gynekologii 25 let (naposledy při porodu) a přitom se vůbec nejedná o nevzdělanost nebo neinformovanost. Jedna taková pacientka mi řekla, že pozvánky na preventivní prohlídky hází do kamen.
Změnil se podle Vás věk žen, ve kterém plánují těhotenství?
Zvyšování věku při prvním porodu je bohužel problémem celého civilizovaného světa a po roce 1989 jej v tomto ohledu dohání i Česká republika. Třicet let ještě není žádné drama, ale mám mezi prvorodičkami i 50letou maminku-lékařku.
Jaký je průměrný věk prvorodiček?
V roce 2014 byl průměrný věk při prvním porodu v České republice 28,1 roku. V roce 2021 poprvé překročil 30 let.
Jaké roky ženského života pokládáte jako odborník za ideální na to stát se maminkou? A existuje vůbec takový „ideální věk“?
Ano, po stránce biologické je to vcelku jasné. Ideální věk pro první porod je ve věku 20 až 25 let. V tomto období dozrávají nejkvalitnější vajíčka. Ve 30 letech je již 30 % vajíček geneticky vadných a ve 40 letech je to asi 80 %. Dvacetiletá žena při nechráněném styku 23krát týdně má 25% šanci na otěhotnění na jeden menstruační cyklus, mezi 25 až 35 roky jen 16 % a po 40. roce méně než 5 %.
Jak v Nemocnici Neratovice pomáháte novopečeným maminkám po porodu, co se týče psychické stránky nebo péče o miminko v domácím prostředí?
Těsně po porodu maminky zůstávají na porodním sále s miminkem a obvykle i s tatínkem. Nejsou-li komplikace, po dvou hodinách je přesouváme na pokoj. Máme pro ně pět nově zrekonstruovaných nadstandardních pokojů, ve kterých může být přítomen i otec. Funguje nám laktační poradenství. Co se týká psychického rozpoložení rodiček, ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví v Klecanech jsme prováděli dotazníkovou studii formou otázek v tabletu.
Máte vypozorované nejčastější obavy nastávajících maminek? Jaké to jsou?
Porod, i když běží hladce, je vždycky stres – psychické vypětí, nevyspání, tlumení bolestí, fyzická námaha, krevní ztráta, ošetření poranění. Některé maminky toužící po přirozenosti se však obávají, že poskytované péče je příliš, odmítají všechno včetně vymožeností medicíny, monitorování, léky, které jim mohou ulevit, ulehčit a v některých případech dokonce zachránit život. Já sám přitom řadu let zastávám názor, že jen blázen by zasahoval do porodu, který běží sám podle přírody.
Jak moc velkou roli hraje během těhotenství či samotného porodu partner nebo jiný doprovod?
Během těhotenství je jeho role a podpora ženy nezastupitelná. Není proto výjimkou, že ženy žádají o včasné přerušení těhotenství v případech, kdy je partner opustil nebo jinak „vyšplouchl“.
V první době porodní bývá doprovod rovněž přínosem. Je v úzkém kontaktu s blízkou osobou, poskytuje ji tak psychologickou pomoc, ale může se zapojit i aktivně jako doprovod při pohybu maminky, může jí masírovat válečky a ulevit jí.
V druhé době porodní je to již tak půl na půl. Stane se ale, že se jednou týdně dvoumetrový chlap kácí k zemi a personál křísí omdlelého tatínka, namísto aby se věnoval rodičce a novorozenci.
Jaká vyšetření před i poporodní by si měly maminky hlídat? Co doporučujete absolvovat?
Jak již zaznělo, nepromeškat vyšetření v prvním trimestru na genetické vady plodu. Další důležitý je screening na cukrovku ve 2 krocích. Tedy v 1. trimestru vyšetření na hladinu glukosy odebrané nalačno a mezi 24. až 28. týdnem absolvovat zátěžový test ve zkratce oGTT neboli orální glukozový toleranční test. Měly by si také hlídat pravidelné kontroly včetně měření krevního tlaku a rovněž standardní odběry a ultrazvukové kontroly. Po 37. týdnu by se zejména u prvorodičky mělo dbát na to, aby plod nepřenášela a miminko příliš nepřerostlo. Z mnohaletých zkušeností vidíme, že pro prvorodičku je ideální dítě kolem 3 kg. Den, dva, tři nehraje roli, ale 42. týden s miminkem přes 4 kg bývá často nad jejich síly.
V Neratovicích nabízíte i on-line poradnu. Komu se mohou těhotné ženy svěřit a na jaké otázky získají odpovědi? Na co se ženy ptají nejčastěji?
Na dotazy odpovídají vyškolené porodní asistentky a lékaři. Ženy se ptají úplně na všechno, co se porodu a těhotenství týká. Na krvácení, úrazy, sex, hlenovou zátku, na poslíčky. Již před lety jsem vydal brožurku pro těhotné ženy s názvem „Půvabná i v těhotenství“, ve které jsem všechny aspekty od otěhotnění přes těhotenské změny, stravování, spánek, hygienu, cvičení, užívání léků a podobně popsal. Netěhotné se nejčastěji ptají na endometriózu. V době covidu je nejčastější otázkou očkování.
Můžete prosím stručně představit, jaké jsou nové programy pro nastávající maminky?
Ano, součástí našeho oddělení je Poradna porodních asistentek, které připraví ženu na těhotenství, porod i šestinedělí. Tento program je přizpůsobený na míru rodičce před i po porodu. V rámci Centra péče o ženu nabízíme také kurzy se zaměřením na předporodní přípravu, dobu porodní i péči o novorozence. Tato setkání probíhají v malé skupince, v maximálním soukromí a v příjemném prostředí naší nemocnice.
Co plánujete v nejbližší době na svém oddělení? Je něco, na co se mohou nově příchozí pacientky těšit?
Dlouhodobě a kontinuálně se snažíme uspokojit nejrůznější potřeby a přání našich klientek, zútulňovat prostředí a rozšiřovat nabídku našich služeb. Pro ženy s normálním průběhem (fyziologickým) těhotenství chystáme poradnu vedenou porodními asistentkami.
Povolání lékaře je jistě psychicky i fyzicky náročné. Jak relaxujete a čím obvykle zaplníte volné dny?
Dříve mě velmi bavily několikadenní přechody hor – Dolomity, trek kolem Everestu, Dračí hory, Skotsko, Mont Blanc, Vysoké i Nízké Tatry v nejlepších letech jsem dokonce prováděl výpravu 10 Skotů Nízkými Tatrami, ale nepohrdl jsem ani pochodem tam a zpět přes Krkonoše. Dokud neplatila proticovidová opatření, snažil jsem se alespoň párkrát za sezonu vyjet na lyže, v létě plavat i jezdit na kole. Poslední dva roky se nám život diametrálně změnil, přežil jsem dvakrát covid, podědili jsme psího sirotka, a tak chodím na procházky s malou jorkšírkou.