Rozhovor s  MUDr. Vladimírem Zauškou, vedoucím lékařem Multioborové jednotky intenzivní péče (MOJIP) a lékařem Interního oddělení Nemocnice Neratovice

  • Neratovice
  • 21.12.2022

 

 

Chtěl být strojním inženýrem, přírodovědcem nebo spisovatelem. Nakonec si jej získala medicína.

S panem doktorem jsme si povídali nejenom o tom, proč se rozhodl stát lékařem, proč si vybral pro své působiště právě Nemocnici Neratovice, jak tráví vánoční čas, ale i o tom, v čem spočívá práce vedoucího lékaře na oddělení MOJIP a v čem na Interním oddělení, jaké spektrum péče poskytují obě oddělení svým pacientům a o mnohém dalším.

 

 Vzpomínáte si, čím jste chtěl být v dětství, než jste se rozhodl stát lékařem? 

Strojním inženýrem, přírodovědcem, spisovatelem, všechno mě zajímalo, ale o to těžší bylo se pro něco rozhodnout.

Proč jste se nakonec stal lékařem?

Na gymnáziu jsem se často začítával do knížek o fungování imunit a ten úžasný a komplexní svět lidského těla mě zaujal natolik, že jsem se rozhodl pro studium medicíny.

Co Vám na cestě k tomu, stát se lékařem, připadalo nejtěžší?

Stres ze zkoušek, jsem trémista.

Podle čeho jste volil obor, na který jste se zaměřil?

Podle mé hloubavé povahy a analytického způsobu myšlení mi bylo jasné, že to bude pediatrie nebo interna.

Co Vás na vybraném oboru nejvíce zaujalo?

Interna jako jeden z mála oborů je stále schopna komplexního pohledu na člověka jako na celek, hledání souvislostí a mezioborových přesahů.

Jaká byla Vaše profesní dráha, kde jste začínal?

Po studiu jsem nastoupil do Nemocnice Přerov, byla to dobrá škola, ale lákalo mě zkusit vyšší pracoviště a tak jsem po roce odešel na Interní kliniku FN v Motole.

 Proč jste si vybral právě naši nemocnici?

Po 17 letech na Interní klinice FN Motol, jsem potřeboval změnu a taky víc času pro rodinu.

Na jaké pacienty se oddělení Multioborové jednotky intenzivní péče (MOJIP) konkrétně zaměřuje?

Na pacienty trpící interními nemocemi, kteří vyžadují intenzivní medicínu v mezích našeho přístrojového vybavení, nevybíráme si. Nejčastěji se ale zaměřujeme na srdeční selhání a arytmie, akutní selhání ledvin nevyžadující dialýzu, akutní krvácení z trávicího traktu či ventilované pacienty.

 Jaké spektrum péče poskytujete pacientům na oddělení Multioborové jednotky intenzivní péče (MOJIP)?

Monitoraci vitálních funkcí, oxygenoterapii (léčba pomocí inhalace kyslíkem) a všechny druhy ventilační podpory- HFN (vysokoprůtoková kyslíková nasální terapie), NIV (neinvazivní ventilace), UPV (umělá plicní ventilace), podporu krevního oběhu, elektrokardioverze srdečních arytmií (výkon, který se používá k přerušení srdečních arytmií).

 Na oddělení MOJIP zastáváte funkci vedoucího lékaře a zároveň působíte i na Interním oddělení nemocnice. V čem spočívá Vaše práce vedoucího lékaře na oddělení MOJIP a v čem na Interním oddělení?

Pro interní oddělení dělám dopplerovské ultrazvuky cévního řečiště končetin a magistrálních mozkových tepen a zavádím centrální žilní katétry.

Zabýváte se ještě nějakou jinou specializací v lékařských oborech?

Angiologie – vyšetřování periferních hlubokých žil a tepen, mapování povrchových žil před bypassy a operacemi varixů.

Co Vás na Vaší práci opravdu baví? Co vás naplňuje?

Přemýšlení a hledání „jádra pudla“.

 Co považujete ve své kariéře za největší úspěch?

Stačí, když vše funguje tak, jak má – vůči pacientům i mezi personálem.

Jak relaxujete po pracovním vypětí? Dokážete nechat pracovní problémy za branou nemocnice?

Už ano. Co mám rodinu a děti, ty mi to rychle vytlučou z hlavy 🙂

 Máte čas se při své vytíženosti věnovat svým zájmům, rodině apod.?

Rodině se nemůžu nevěnovat, tak jak bych chtěl, a zájmy jdou bohužel trochu stranou, zejména cyklistika mě mrzí. Před dětmi jsme s manželkou projezdili na kolech okolí Prahy křížem-krážem.

 Jak nejraději trávíte volný čas? Co je pro Vás největším relaxem?

Čtení a dlouhé procházky. Také práce na zahradě.

 Co Vám udělalo v poslední době největší radost?

Když se spolu se sestřičkami zasmějeme dobrému vtipu.

 Máte nějaké životní motto?

Každý si může se svým životem naložit dle svého. A nést následky.

 Jaké jsou Vaše sny? Pokud nám můžete říct.

Jakékoliv, i ty nereálné?

 Klidně i ty nereálné.

Mít vlastní přírodní rezervaci na Slovensku, v Strážovských vrších, pod kterými jsem se narodil.

Setkal jste se během své praxe s pacientem, na kterého nikdy nezapomenete? Pokud ano, proč?

Nejvíce mě zasáhly případy, kdy jsme u mladého člověka s rodinou a malými dětmi zjistili rakovinu v pokročilém stadiu. To si pak uvědomím, jaké mám v životě štěstí a že být zdravý, moct chodit do práce a po práci domů, není tak úplně samozřejmé. Je to dar.

Vzhledem k tomu, že teď máme předvánoční období, povězte nám, jaká je Vaše nejhezčí vzpomínka na Vánoce z dětství? 

Jak se dívám přes prosklené dveře na rozsvícený vánoční stromek a představuju si, co všechno asi může být pod ním. A taky jak druhý den jdeme za babičkou do sousední vsi a zpíváme jí koledy.

 Jak budete trávit letošní Vánoce, kde a s kým?

S rodinou doma, tak, jak to má být.

 Co pro Vás osobně znamenají vánoční svátky?

Pohodu, klid a relax. Sladké nicnedělání.

 Bez čeho si nedokážete představit klasické Vánoce?

Bez štědré večeře. U nás se tradičně podávala oplatka, krupičná kaše, makové bobále (pečené kuličky), rybí kapustnice (zelňačka) a kapr s bramborovou kaší – do půlnoci je půst, takže majonézový salát se směl až druhý den ráno.

 Dodržujete nějaké vánoční tradice, pokud ano, tak jaké?

Zpíváme koledy.

 Co přejete o Vánocích lidem, se kterými se setkáte?

Štěstí a mír v duši.

 Vánoce patří mezi nejkrásnější svátky v roce a většina lidí je nejraději tráví v teple domova v rodinném kruhu. Mnoho zdravotníků pracujících ve směnném provozu musí ale zkrátka trávit Vánoce v nemocnici. A jak takové „Vánoce“ vypadají na oddělení MOJIP a Interním oddělení u sloužících lékařů a sestřiček v neratovické nemocnici?

Stromeček na oddělení máme a také přinesené cukroví z domu. Taky vánoční balíček od nemocnice a obdarováváme se i vzájemně. Jinak je práce stejná, jako každý jiný den v roce.

 

Děkujeme za rozhovor.